Priority

Pejsek: Mami já jsem hrdej na tebe, na tátu, na Verču a na svůj sprchovací gel Adidas.

Podzimní

Po městě jsme chodili a jen tak jsme fotili.
Minulou sobotu.













Tudy chodíme každý den, do školy, do města, z města, domů, hezká cesta, stále ještě nám nezevšedněla.

 

 

Auto pana zubaře.

 

 

 

Škola základní, u dětí nejméně oblíbená budova ve městě.

Rodiče už mají období školní docházky dávno za sebou. Momentálně je pro ně nejméně oblíbenou budouvou pravděpodobně finanční úřad.

 

Škoda a zrcadlící se historické centrum.

 

 

Kočička se zrcadlí v jakémsi okně.

 

Stromy se zrcadlí ve vodě, created by Pejsek

 

 

Renault a zrcadlící se Pejsek.

 

jen listí?

 

 

půvabná ruina

 

 

 

 

 

 

 

Pejskův nedozírný svět

A opět tu máme pár bonmotů z Pejskova života a jeho neobvyklého nazírání na okolní svět.

1. Noc či den? Čas v Pejskově životě nehraje žádnou roli.
Tak jednou odcházíme v pondělí ráno do školy a Kočička se rozplývá nad červánky na obloze.
Kočička: To je krása. To je krása. (výkřiky tak emotivní a hlasité, že je musí slyšet všichni sousedi)
Pejsek: Co blbneš, to je jenom západ slunce.

2. Sen či realita?
Pejsek: Dneska v noci se mi zdálo, že jsem potkal ty tři herce z Top Gear.
Kočička: A pozdravil jsi je?
Pejsek: Ne, vždyť je neznám.

3. Fantazie na hranici rodičovského chápání
(rozhovor navazující na mámino vyprávění o zaměstnání celního deklaranta)
Pejsek: Mami, a co jste dnes vezli?
Máma: Boty, hračky, oblečení, díly do bagrů, solární panely, vánoční ozdoby. A ještě spoustu jiných věcí, třeba "žertovná prsa" (máma se snažila být vtipná a opět neodhadla duševní zralost svých potomků).
Pejsek: A žertovný rozkrok taky?

P.S. V tuto chvíli považuji za nutné upozrnit, že nejsme žádní zvrhlíci, pouze se snažíme dětem nezastírat běžnou životní realitu. Ale ony nás občas i předčí. 

Pejsek je vyměněnej

Pejsek je vyměněnej, tvrdí s oblibou rodiče, vzhledem k jeho genetickým dispozicím, které zdědil bůh ví kde. Tvrdili to i o Kočičce, než se díky genetickým testům prokázalo, že opravdu k žádné výměně nedošlo. U Pejska od těchto testů raději upustili, aby se alespoň u jednoho z dětí mohli zbavit pocitu odpovědnosti za jejich vývoj. Pejsek si libuje ve společenském a elegantním oblečení, což po rodičích, kteří holdují  praktickýmh oděvům ve strohých barvách (černá, modrá, šedá), rozhodně nezdědil.

Budoucí agent jejího veličenstva.

Pejsek s oblibou recykluje vyprázdněné rolky toaletního papíru, ze kterých sériově vyrábí pouze a jen pásové tanky. (Z čehož lze vyvodit, že jeho předkem byl Suvorov nebo Ford, nebo oba dva.)

Ty vánoční čapky v ústí děl patří Koččiným bárbínám.

Pejsek jako jediný z kočkopsí rodiny má hlas i hudební sluch. 

Když si však celý den vesele prozpěvuje: "Když se nacancám, když se nacancám, když se nacancám ...", máma si uvědomí, že genetických testů není třeba, a jestli je opravdu vyměněnej, tak za toho pravého.

Vánoční týpek

Zatím, co si rozumní lidé užívají mimořádně přívětivého babího léta, škarohlídi již vzdychají, že vánoce jsou téměř za dveřmi. K nemalé nespokojenosti svých dětí nelpí kočkopsí rodiče příliš na hmotných statcích (také nemají na čem :-)) a vánoční shon je nechává celkem v klidu. Najdou se však i obzvláště vypečené dárky, kterým ani rodiče neodolají a zatouží je vlastnit.
Pro milovníky čehokoliv od Monty Python (máma) tu máme jednoho týpka, dárek za pár korun, který může představovat nedozírné bohatsví.
Černý rytíř, magnetický, zaručeně originál Monty Python, byť made in China, zakoupíte v Levných
knihách.

Určitě si s ním užijete spoustu zábavy. Je vhodný i na cesty.

   

Řečičky

Řečičky se vedou a voda teče. Někdy má máma pocit, že řečičky u Kočkopsů plynou rychleji než Viktoriiny vodopády. Většinou jen přikyvuje, či jednoslovně odpovídá, dokud jí ratolesti nevyčtou vlažnou reakci (Pejsek: Ty vždycky řekneš, že je to hezký a ani se na to nepodíváš.). Čekají snad potlesk, písemné poděkování či jiné ovace? Dobrá, jednu věc máma udělat může, zvěčnit ty řečičky ve světě virtuální reality. Ačkoliv tím vzniká otázka, zda lze ve světě virtuální reality něco zvěčnit. Zkusíme tomu věřit, nic jiného nám nezbývá. :-)


Křížovka:
"To poslední písmeno můžeš doluštit hlavou!"

Večer:
"My se s tebou chceme někdy dívat na film. A zrovna teď."

Domácí práce:
"Nežehli tak rychle nebo si to neužiješ."

Imaginární světy:
"Mám tu království teplých ponoch." (Pejsek si oblékl asi 3 páry ponožek)


Dárky nosí rodiče:
"A přinesli by jste mi tohle pod stromeček?"

Volba povolání:
"Já chci pracovat jako útulkář." (útulek psí)

Kočička slyší trávu růst (tvrdí odborníci z oboru foniatrie):
Máma: "Včera jsem se dívala na Tenkrát na západě."
Kočička: "Kdo blil na záchodě?"

Jak vypustit draka?

Piknik, tajemné slovo plné příslibů a dobrodružství, pro Pejska a Kočičku každopádně. V loňském roce se nám podařilo uspořádat první podzimní piknik nad lomem nedaleko našeho bydliště. A letos? Pokusili jsme se tuto akci zopakovat.

Protože vítr byl víc než příznivý, vzali jsme se sebou kromě běžných piknikových propriet i draky.
Máma: "Verunko, půjč mi draka."
Kočička: "Nepůjčím, bojím se, že se utrhne a uletí mi.
Děda: "Proč by se utrhl?"
Kočička: "V pohádce se vždycky utrhne a uletí."
Děda: "Tady nejsme v pohádce."
Kočička: " Já dám draka jen tomu, kdo s ním umí zacházet."
Máma: "Kryštofe, půjč mi draka."
Pejsek:"Tak jo."

A ten Pejskův drak mámě uletěl a utrhl se a zůstal ve větvích, stejně jako v pohádce.

Nejlepší film všech dob

A jaký je ten váš?

Hudba povznáší

Vzhledem ke zde již několikrát zmiňované krizi středního věku (já si s tím vystačím snad celý rok) se máma rozhodla, asi podruhé v životě, pro organizované pohybové aktivity a navštívila hodinu cvičení pilates. Objevila při tom na svém těle svaly, o kterých ani netušila, že existují. Respektive se snažila je objevit, neboť by měly na běžném lidském těle existovat. Kromě propoceného trika a třesoucích se nohou byla absolutním přínosem celé cvičební hodiny doprovodná hudba. Máma poslouchala Cohena a ani si neuvědomila, zda hmitá a kmitá vpravo či vlevo. Takže příští týden zas, uvidíme, jakým hudebním výběrem nás tentokrát paní cvičitelka obšťastní (Prosím, prosím, ať je to Dylan!). A ty pohyby, rukama a nohama, ty už dáme nějak do kupy.
Ale z jiného úhlu pohledu, řekněte, není to škoda potit krev při takové muzice?

Spiderman v každém z nás

Nebo alespoň v každém druhém určitě.

Zatím,co máma si stále ještě neujasnila, zda za její momentální rozpolcenost může zastydlá puberta či krize středního věku, Pejsek má zcela jasno. Je Spidermanem tělem i duší.