Ještě, že tu Kočičku máme

Pejsek: "Mami, co by se stalo, kdybych neměl u pindi ty kuličky?"
Máma: " Až bys byl dospělej, nemohl bys mít děti."
Pejsek: "Protože jsou v nich harpyje."
Máma se tváří nechápavě, což se jí poslední dobou stává velmi často.
Kočička poskytne vysvětlení: "Ty myslíš spermie."
A máma si jen pomyslí, že spermie se mohou za určitých okolností chovat jako harpyje.

Nejdokonalejší muž světa

     Dejte mi Nobelovku, Oskara, Pulizzera, dejte mi jakoukoliv cenu, jelikož jsem porodila nejdokonalejšího muže světa (a není to Ježíš). Kdybych už nic jiného v životě nedokázala, tohle je dostačující.
    Pejsek se rozhodl, sám od sebe, že za ušetřený peníz zakoupí dárky pro celou rodinu. Jen tak, z ničeho nic. A tak jsme absolvovali sobotní nákupní procházku, vždy min. 10 kroků za Pejsekem, abychom nenarušili jeho plány, pouze případně zabránili možné kolizi. Pořídil dárky pro mámu, tátu i Kočičku. Sám si sepsal seznam i počítal útratu. Paní prodavačky tály při pohledu na uvědomělého chlapečka a bonusy se jen hrnuly, návdavkem obdržel lízátko i pendrek.
    V podvečer pak proběhlo předávání dárků v tak romantické atmosféře, že by i Rosamunde Pilcher zamáčkla slzu v oku. Máma obdržela květinu, snad první za posledních 10 let, táta čokoládu a Kočička legovou figurku. Pejsek byl blažen. Poprvé jsem uvěřila, že darující může být šťastnější než obdarovaný. Jeden se stále učí.

     Dobrá, možná mi postačí i čokoládová medaile. Pejsek totiž není tak nezištný, jak se původně zdálo. "A kdy mi to oplatíte?", pronesl před usnutím.