Můj ty Bože

Skutečnost, že dárky o Štědrém večeru nenaděluje Ježíšek nýbrž rodiče, akceptovala Kočička ve svých pěti letech celkem bez prolémů. V dětské knize objevila obrázek tatínka, který zvoní na zvonek pověšený přes dveře a přímo se dotázala, jak to tedy vlastně je. Pravdomluvní rodiče jí nic nezastírali. A Kočička je pragmatik, rodiče přece pořídí milovanému dítku cokoliv, kdežto u Ježíška to nikdy nebylo jisté. Kočička nový poznatek akceptovala, aniž by cítila jakoukoliv citovou újmu. Né tak Pejsek, Pejsek je zkrátka z jiného těsta. Ačkoliv byl Kočičkou několikrát upozorněn, jak se to s vánočními dárky vlastně má, úspěšně to ignoroval. Až dosud, do svých sedmi let.
Dnes položil mámě hloubavou otázku: Mami, a kdo vlastně nosí ty vánoční dárky?
Máma, (v domění, že Pejsek je již dostatečně zralý): No, Kryštůfku, vlastně rodiče.
Pejsek se slzou v oku: I ten jeřáb?
Máma: I ten jeřáb.
Pejsek: Tohle je můj nejhorší den v životě.
A máma si jen pomyslí, že je to to snad i její nejhorší den v životě, snad ještě horší než ten, kdy sama zjistila, že vánoční dárky nosí rodiče.

the Afterlife

Tak jo. Je třeba si přiznat, že nám to tu nějak vázne. Kočkopsí máma má na krku 4 křížky a na hrbu min. polovinu svého života. Dobrých knih a filmů je jako hub po dešti. Ale je to moc nebo málo? To záleží na předpovědi počasí, a ta bývá vrtkavá. Pejsek s Kočičkou standardně zahájili každý svůj vlastní nový školní rok. A máma najednou neví kudy kam. Tak tohle je ta krize středního věku, pche. Všechno víme, všechno známe, ale už si nevzpomínáme. Nakonec si máma přece jen na něco vzpomněla, na to málo, co jí život upřel: Že se nenarodila ani jako Otis Redding, Tom Waits, Michal Prokop nebo Joe Cocker. Také si vzpomněla na svůj první Open Air koncert na Spartě - Paul Simon a jeho afričtí bubeníci. Bylo jí 19 let a lístek stál 250,-CZK. Né, že by ta čísla byla rozhodující.
.

Tak tedy, život nemá chybu, a kdyby náhodou stále je tu naděje. The Afterlife.

 

Kočička píše z tábora

Vypůjčeno: PLYŠÁK-TURISTA

Kočkopsí oblíbená a inspirativní knihovnice Zuzi zveřejnila na svém knihovnickém blogu zajímavou prázdninouvou soutěž Plyšák-turista. To je zábava podle našeho gusta. Zatím pouze pár trénikových fotografií, ty pravé perly ještě přijdou. 

Vydrýs na Vydře, autor: Pejsek

Mámin Černý rytíř s válečnou kořistí po vítězství nad kališníky, autor: Máma 

Né, že bych nechtěla

Né, že bych nechtěla psát. Ale je toho tolik, že to, co se událo před měsícem, už mi přijde jako nezaznamenáníhodný středověk. Možná se k tomu jednou vrátím slovem i obrazem, za dlouhých zimních večerů, až nebudu vědět, co roupama.

Prozatím se všechny věrné čtenáře pokusím uchlácholit prázdninovým pozdravem ze Šumavy.

KRÁSNÉ DNY PRÁZDNINOVÉ PŘEJÍ KOČKOPSI!

Ještě, že tu Kočičku máme

Pejsek: "Mami, co by se stalo, kdybych neměl u pindi ty kuličky?"
Máma: " Až bys byl dospělej, nemohl bys mít děti."
Pejsek: "Protože jsou v nich harpyje."
Máma se tváří nechápavě, což se jí poslední dobou stává velmi často.
Kočička poskytne vysvětlení: "Ty myslíš spermie."
A máma si jen pomyslí, že spermie se mohou za určitých okolností chovat jako harpyje.

Nejdokonalejší muž světa

     Dejte mi Nobelovku, Oskara, Pulizzera, dejte mi jakoukoliv cenu, jelikož jsem porodila nejdokonalejšího muže světa (a není to Ježíš). Kdybych už nic jiného v životě nedokázala, tohle je dostačující.
    Pejsek se rozhodl, sám od sebe, že za ušetřený peníz zakoupí dárky pro celou rodinu. Jen tak, z ničeho nic. A tak jsme absolvovali sobotní nákupní procházku, vždy min. 10 kroků za Pejsekem, abychom nenarušili jeho plány, pouze případně zabránili možné kolizi. Pořídil dárky pro mámu, tátu i Kočičku. Sám si sepsal seznam i počítal útratu. Paní prodavačky tály při pohledu na uvědomělého chlapečka a bonusy se jen hrnuly, návdavkem obdržel lízátko i pendrek.
    V podvečer pak proběhlo předávání dárků v tak romantické atmosféře, že by i Rosamunde Pilcher zamáčkla slzu v oku. Máma obdržela květinu, snad první za posledních 10 let, táta čokoládu a Kočička legovou figurku. Pejsek byl blažen. Poprvé jsem uvěřila, že darující může být šťastnější než obdarovaný. Jeden se stále učí.

     Dobrá, možná mi postačí i čokoládová medaile. Pejsek totiž není tak nezištný, jak se původně zdálo. "A kdy mi to oplatíte?", pronesl před usnutím.