You Can Leave Your Hat On

Zpíval mimo jiné minulou neděli Joe Cocker v pražské O2 aréně. Nejen, že zpíval a "křičel", až se mámě tajil dech, zpíval až jí tekly slzy.

Ale nebyla by to máma, aby ji nenapadla nějaká ta ptákovina. Koho jen jí ten bílý soulman připomíná?

Chvíli jí trvalo, než na to přišla. No, řekněte, není to celej školník Willy? 

 

Poslední z Aporveru

Jelikož místní kino již více než rok z důvodů rekonstrukce nepromítá, nezbude nám nic jiného, než vyrazit za kulturou za hranice všeních dnů, za hranice našeho města. A budeme-li mít štěstí, uvidíme i film Poslední z Aporveru, jehož trailer mámě evokuje kočkopsy oblíbené počítačové hry Machinárium a Botanicula. Určitě jednou přijde na to, proč je tomu tak. A titulní píseň také není k zahození.

Jak to tedy vlastně bylo?

Kočkopsi se odjakživa rádi a intenzivně zabývají historií, mimo jiné. Ovšem žádná suchá data a historicky ověřené skutečnosti, protože i na dávno objeveném lze objevit něco nového. Musí se zkrátka ale člověk snažit a rozhodně není třeba se držet při zemi. Jak řekl publicista Jiří Franěk: "Každá nová epocha potřebuje nový výklad dějin a nějaký nový, strhující slogan. Dějiny nebyly, uzákoníme nové." Kočička a Pejsek jako by si vzali jeho slova opravdu k srdci.

I. Jak byl dobyt Jižní pól? 
(Kočička)
V: Mami, jak to teda bylo s tím Jižním pólem? Jak to, že tam byl jeden první, když šli spolu?" (míněni Scott a Amundsen)
M: Nešli spolu ale ve stejnou dobu a Scott cestou zmrznul s celou výpravou?
V: A  Amundsen byl taky skot?
M: Ne, to byl nor a Scott nebyl skot ale angličan.
V: Tak to teda nechápu.
M: Scott bylo jeho příjmení.
V: To nemyslím. Jak to, že tam byl ten Amundsen první? Von měl snad ňáký štěstí nebo co?

II. Svérázný kryptologický počin
(Pejsek)
K: Královna Kleopatra byla poslední z rodu ptakolíků.
M: Co jsou ptakolící?
P: No, že měli v Egyptě ve znaku toho ptáka.
M: Ibise?
K: Jo.
M: Ale jak jsi přišel na ptakolíky? To jsem v životě neslyšela.
K: No, nejdřív byli ptakolící a pak katolíci.

Jak prosté. Máma, ač citáty právě nejsou její doménou, tentokrát jimi přímo hýří, a zcela se ztožňuje s Jamesem Joycem: " Historie je noční můra, z níž se pokouším procitnou."

Drobný postřeh: Lze si všimnout, že v prvním případě je Kočička převážně tazatelem a v druhém Pejsek převážně vysvětlujícím. Tak to mají rozdělené i v životě. Kočička vznáší dotazy téměř nepřetržitě a Pejsek má často hodně, co vysvětlovat.

No, pro dnešek bylo dost filozofování, půjdem raději na vzduch. Třeba sázet kedlubny. To vážně momentálně děláme. I když v našem případě, kdo ví, co z toho vzejde.

Není nám třeba

Není nám třeba kreativních sad zakoupených v běžné obchodní síti, zjistili jsme. Zdaleka neodpovídají našim možnostem. Ať už jsou naše možnosti jakékoliv.

Pejskova továrna na čokoládu

Vlastně na boty, jelikož je vyrobena z krabice od bot. Že by další Baťa? Proč ne, boty značky "Krcmarik" by jistě vzbudily pozornost, když už nic jiného.

Hádanka od Kočičky pro povahou soutěživé:

Na obrázku je:
a/ úkol na hodinu geometrie
b/ Bermudský trojúhelník
c/ Boží oko

Nedá se nic dělat, ty děti jsou zkrátka po mámě, která se zde představuje koláží navozující dojem, že vás vámi zbožňovaný idol každou chvíli vyzve k vášnivému tanci s rostlinou mezi zuby. Jak romantické. Volba Idola je  zcela ve vaší moci. Květina je samozřejmě umělá, idol naopak zcela skutečný.

Název: Z hovna bič
Autor: Máma

Není-li atmosféra až tak úplně podmanivá a podle vašich představ, stačí to říci písní.

Není mu třeba soli a chleba ...

S troškou do mlýna

Po dlouhé době s příspěvkem na blogu, ale zas jen tak s troškou do mlýna. Nic výstředního nečekejte, naši milí čtenáři. Kočkopsí máma se právě odhodlala k závažnému životnímu kroku, změně pracovního místa. Mělo by to znamenat  více času na život, a doufejme i na blog. Tak zas něco na rozehřátí:

Pejskova zoubková víla

Z hodného a příkladného syna se nám Pejsek poslední dobou mění v samostatného a poněkud komplikovaného jedince. Minulý týden se rozhodl, že on prostě ukončí školní docházku v sedmé třídě, a basta. Na matčinu námitku, že takhle to nejde, že existuje jistá povinná minimálně devítiletá školní docházka, reagoval prostým sdělením: Tak budu zkrátka sedět ještě dva roky doma.
Kromě světa počítačových her jakoby pro něj nic jiného nemělo smysl, přesto se snaží uchlácholit matčinu nedůvěru vůči tomuto druhu zábavy: Mami neboj, já si dám obtížnost na mírumilovnost.

Pejsek hláskuje:
H jako Hamlet, L jako lama. Matka se dme pýchou. Pejsek pokračuje. F jako fiflena. Dž jako džínka (rozuměj žínka). Matka splaskne.

Kočička: Mami, ta holka lže jako věž.

Ani kočkopsí táta nezůstává pozadu a obšťastňuje rodinu vtipnými historkami. Jedním dechem mámě sdělí, že jeho firma momentálně nemá příliš zakázek, že prý má tak na týden práce, a že objednal nový gauč. Nu což, alespoň si ho užije.

Zrodila jsem obrozence

Pokud bychom připustili existenci předchozích životů (což je mimochodem naprostá blbost), bývali by Pejsek s Kočičkou své předchozí životy pravděpodobně pravděpodobně prožili mezi českými obrozenci. Nad jejich novotvary by se ustrnul i F.L. Věk.

Pejsek a geometrie:
- veškeré geometrické tvary s hranami jsou zásadně kosočtverce
- válec je pak označován jako "kulatej obdelník"

Pejsek a svět filmu:
Sandman z filmu Spiderman 3 je PÍSEKMAN.
No, a vesmírná loď ENTERPRASE, zkuste hádat sami.

Pejsek na lanovce, ve zřejmých obavách o svůj život:
Máma: "Nechceš se vysmrkat."
Pejsek: "Teď by to bylo příliš riskantní."

Kočička:
"Mami, já bych potřebovala nějaký drátěný proutek."
Máma:
"?????????????"

Kočička:
"Jak to, že krápník roste, když je to nerost?"

Lednová